"Je krásná ... Dal bych cokoli za to, abych ji mohl kontaktovat," prohlásil jsem.
"Včera jsem ji našel na Facebooku, večer ti pošlu její profil, platí?" řekl můj nejlepší kámoš. Přikývnul jsem a plácli jsme si na souhlas.
Když jsem se večer konečně dostal na počítači, nedočkavě jsem čekal, až mi Nick pošle její profil. Stalo se, přidal jsem si jí. Okamžitě si mě potvrdila do přátel. Napsal jsem jí. Odepsala! Psali jsme si celý večer až do půlnoci, kdy jsme oba odpadli. Naštěstí jsme se stihli domluvit, abychom šli odpoledne ven. Připadala mi milá, a já se velmi těšil.
Po teplé sprše jsem zalezl do mé milované postele a usnul jsem velmi tvrdým spánkem. Probudilo mě až velmi dotěrné cinkání budíku.
Celý den ve škole mi uběhl celkem rychle a já na ni už čekal. Šli jsme spolu do parku, bez jediného slova. Až tam jsme se začali bavit.
"Takže .. Ty jsi Nela?" zeptal jsem se pro jistotu. Přikývla.
"Ano. To tedy jsem," odsekla, "za hodinu mám kosmetiku, tak doufám, že mě pak omluvíš. Respektive, budeš muset. Kdybych neměla upravené nehty, kdoví, co by si o mě další lidi pomysleli."
"Ale .. Podlě mě jsi krásná taková, jaká jsi, nemusíš chodit na kosmetiku," namítl jsem. A také to byl pravdivý argument.
"Ty mě neznáš. Když se nedostavím na kosmetiku, budu vypadat jako Anne. A to bych nikdy nedopustila, to bych tolik klesla! Ano, jsem krásná, ale díky kosmetice," prohlásila. Na to jsem neměl náladu. Je krásná, ale namyšlená ... Není růže bez trní.